Zlepšování systémů managementu je povinné, avšak manažeři i auditoři berou požadavky posledního článku ISO 9001 často velmi formálně. Navíc nová norma ISO 9001 je v nedohlednu, mnoho organizací vyčkává nebo volí pohodlnou cestu „udržování systému v certifikovatelném stavu“. Co lze tedy pro zlepšení úrovně interních auditů udělat? Novela ISO 19011 umožňuje auditování založené na rizicích.

Systémy managementu vyžadují systematický a disciplinovaný přístup ke zlepšování. Významnou oblastí pro zlepšování je řízení programu interních auditů a jejich provádění. Příkladem správné praxe jsou dodavatelé v automobilovém nebo leteckém průmyslu či výrobci zdravotnických prostředků. Pro organizace s vyzrálým systémem řízení představují audity systému managementu základ, který následně rozšiřují o produktové audity a audity procesu. Interní auditoři se současně orientují jak na kvalitativní, tak i na kvantitativní výkonnost procesů. Procesně zaměřené audity monitorují a hodnotí dosažené výstupy (KPI), auditoři vyhledávají opakující se problémy, odhalují plýtvání u dodavatelů nebo řeší nízkou úroveň outsourcovaných služeb. Prostor pro zlepšování skýtá auditování orientované na rizika, které je nyní velmi aktuálním doplňkem výkonově orientovaných auditů.

 

Přidaná hodnota auditu rizik

Podstatou auditování založeného na rizicích je hledání přidané hodnoty v celém systému řízení organizace. Revidovaná norma ISO 19011 v příloze A nabízí interním auditorům integrovaných systémů řadu alternativ, zejména si mají osvojit:

Při provádění auditů systému managementu má být tým auditorů znalý principů managementu rizik, má disponovat dovedností v používání relevantních metod a technik, ale i vyhodnocovat a řídit rizika spojená s realizací programu auditů. Konkrétně audity systému managementu kvality (dále QMS) mají zohledňovat riziko nedodržení právních požadavků, které lze z pohledu ISO 9001 členit na požadavky zákonů a požadavky předpisů – viz tab. 1.

 

Tabulka 1 Rizika neplnění právních požadavků

Požadavky zákonů

Požadavky předpisů

Při výskytu rizika nejsou událost a její možné následky vyhodnocovány ve vazbě na nedodržení zákonů, vyhlášek a dalších právních norem formálně vydaných a schválených vládou, resp. ostatních legislativních požadavků daných právem (stát, EU).

Riziko představuje neznalost předpisů vyžadujících shodu s technickými požadavky, pravidly, zásadami nebo požadavky na používání.

Partneři a další zainteresované strany nejsou seznamováni s účinkem rozhodnutí vydaných správními orgány.

Není identifikováno riziko či ohrožení organizace týkající se vybavení, aktivit, funkcí, produktů či služeb.

Při auditech třetí stranou (ISO 17021) má být vyžadováno hodnocení souladu s právními požadavky, které se týkají celé organizace, včetně QMS.

Nejsou aktualizovány dokumenty stálé platnosti vydané dalšími institucemi, které k tomu dostaly zákonem oprávnění (inspekční orgány).

Nejsou dodržovány interní postupy organizace zavazující se k plnění požadavků zákonů.

Nejsou dodržovány interní postupy organizace zavazující se k plnění požadavků předpisů.

Management rizik není požadavkem ISO 9001, pouze čl. 0.1 stručně říká, že navrhování a implementace systému managementu kvality jsou ovlivňovány prostředím organizace a riziky spojenými se změnami jejího prostředí. Pokud definice řízení rizik představuje „snižující vliv nejistoty na dosahování cílů“, má vedení organizace v souladu s ISO 19011 zahrnout v programu auditů klíčové charakteristiky kvality produktů a služeb, nebezpečí a rizika bezpečnosti a zdraví a důležité environmentální aspekty a jejich řízení. Při auditu QMS lze dále zohlednit management rizik u následujících požadavků ISO 9001 podle tabulky 2.

 

Tabulka 2 Rizika v systémech managementu kvality (QMS)

Požadavek ISO 9001

Odpovědnost

Popis požadavku

Potenciální riziko

5.1
Závazek managementu

Vedení organizace

Vedení se angažuje při uplatňování právních požadavků a stanovování cílů.

Přezkoumání rizik má obsahovat hodnocení požadavků odvětví nebo oboru a jejich srovnání.

5.4
Plánování

Vedení organizace stanovuje měřitelné cíle kvality, zaměřené na produkt.

Cíle nejsou v souladu s politikou kvality.

Cíle nezajišťují stabilní kvalitu finálních produktů.

5.6
Přezkoumání vedením

Součástí hodnocení souladu s legislativou má být „posouzení nových a budoucích právních požadavků“.

Vedením není zvažováno předvídání právních požadavků. Aplikace analýzy vlivů a dopadů není důsledná. Nevyhodnocují se negativní události či nehody.

7.1
Plánování realizace produktu

Vlastník procesu plánování

Organizace musí určit cíle kvality a specifické požadavky na produkt.

Po rozpoznání rizik má být pochopena jejich povaha a v souladu s hodnoticími kritérii stanovena úroveň rizika.

Musí být identifikovány kritické aktivity, procesy, funkce či závazné požadavky.

Proces hodnocení rizik má zvažovat obvyklé nehody či poruchy, které mohou vést k narušení kontinuity podnikání (havarijní či nouzové stavy a situace).

7.3
vrh a vývoj

Vlastník procesu vývoje

Organizace musí specifikovat výstupy z návrhu a vývoje, tj. charakteristiky produktu, které jsou zásadní pro jeho bezpečné a správné používání.

Bezpečnost produktu – návody, značení, symboly; kapacitní testy a ověřování –zkracování odezvy na nehodu či incident (prevence – FMEA).

Výsledný produkt musí být schopen plnit požadavky specifikovaného nebo zamýšleného použití.

Hodnocení shody není efektivní, zvyšuje se riziko neplnění požadavků na specifikované nebo zamýšlené použití.

8.5.3
Preventivní opatření

Vlastník problému

Organizace musí určovat potenciální neshody a jejich příčiny.

Není určeno, zda se riziko týká více produktů či produktových skupin, resp. stejného nebo více výrobních míst nebo částí organizace.

Tým auditorů se má při interním auditu ujistit, že vedení organizace ve výstupech z přezkoumání (tab. 2, 5.6) reagovalo na následující okolnosti, představující potenciální rizika:

Rizika interních a zákaznických auditů

Nově je zavedena koncepce „auditování založeného na rizicích“, která má být aplikována již od přípravy a plánování programu auditů. Změny v plánování interních auditů vyžadují vyhodnocováni rizik spojených s vytvářením, zaváděním, monitorováním a přezkoumáváním programu auditu, která mohou ovlivnit dosažení cíle auditu. Všechny organizace, které provádějí interní audity v souladu s Programem auditů,mají zvážit, nakolik je vhodné přizpůsobit rozsah a četnost auditů dosahovaným výstupům, resp. zda má „osoba řídící program auditů“ (ORPA) doporučit změny programu a rozšířit jej o další neplánované audity. Řízení programu auditů má svá další úskalí:

Při prezentaci Komentovaného vydání ČSN EN ISO 19011:2012 na semináři ČSJ vznikla procesní mapa nových a změněných požadavků k řízení a realizaci programu interních auditů – viz tab. 3, podtrhující význam ORPA.

 

Tabulka 3 Analýza procesu interních auditů SIPOC

Dodavatel
(KDO)

Vstup
(CO)

Proces
(JAK/Aktivita)

Výstup
(KDE/Monitoring)

Zákazník

Osoba řídící program auditů

Výstupy minulých auditů

ŘÍZENÍ PROGRAMU AUDITŮ

  • Stanovení rozsahu

  • Identifikace a hodnocení rizik

  • Stanovování postupů

Schválený roční program auditů

Představitel vedení, manažer
kvality (MK)

Vedoucí auditor, auditor, technický expert

Příručka systému managementu

Cíle systému managementu

Správce dokumentace

Postupy pro interní audity

Přezkoumání vedením

Vedení organizace

Osoba řídící program auditů

Požadavky na ORPA

KOMPETENCE A HODNOCENÍ AUDITORŮ

  • Postupy pro hodnocení

  • Plánování osobního rozvoje auditorů

Kompetence ORPA

Představitel vedení, MK

Osoba řídící program auditů

Požadavky na auditory

Kompetence týmu auditorů

Představitel vedení, MK

Vedoucí auditor

Záznamy z minulých auditů

REALIZACE PROGRAMU

  • Cíle, předmět a kritéria auditu

  • Výběr metod

  • Výběr auditorů

  • Řízení výsledků auditů a souvisejících opatření (NOPO)

Plán auditu

Osoba řídící program auditů

Osoba řídící program auditů

Formuláře

Monitoring a hodnocení auditů

Představitel vedení, MK

Osoba řídící program auditů

Informace, data

Zprávy z auditu

Registr NOPO

Představitel vedení, MK

 

U auditů dodavatelů prováděných 2. stranou musí být určeny rámcové podmínky při plánování a organizování auditu, smluvně mají být vyjasněny podmínky u dodavatele:

 

Závěr: Výhledy do budoucna

 

Tradiční „audity shody systému“ s ISO 9001 nejsou manažery vnímány příliš pozitivně. Otázky auditorů se příliš nemění: týkají se dokumentovaných postupů a souvisejících záznamů. Výsledkem je shoda nebo neshoda; takovéto audity ne vždy poskytují objektivní hodnocení organizace, požadované vedením.

 

Pokročilé organizace preferují „auditování výkonnosti organizace“, postavené na neustálém zlepšování klíčových procesů. Procesně orientované audity se zaměřují na postupy a procesy, výsledkem je ověření správnosti a efektivnosti procesů (KPI). Audity výkonnosti umožňují vedení optimalizovat procesy a více vnímat plnění specifických požadavků zákazníků či právních požadavků.

Auditování založené na rizicích“ nabízí manažerům novou, proaktivní formu hodnocení organizace. Týmem interních auditorů musí být identifikovány výstupy monitorování procesního řízení, navíc však auditoři vyhledávají kritické aktivity, funkce či závazné požadavky. Po rozpoznání rizik může vedení organizace lépe reagovat na úzká místa systému řízení a zaměřit se na rizikové oblasti, které mohou vést k narušení kontinuity podnikáni.

Autor:

Ing. Milan Trčka, ředitel a auditor certifikační společnosti NQA CZ, s. r. o.

Otištěno v časopise Perspektivy kvality č. 3/2013.

Logo-Perspektivy