Chápu postoj mnoha manažerů k systémům kvality: fungují více než dvacet let a jsou vnímány jako administrativní zátěž. Na druhou stranu ISO 9001:2015 přináší zásadní změny. Může být příležitostí pro restart. Co představuje 10 zabijáků podnikání?
- Nové požadavky musí zvládnout oddělení kvality, ukázali byste navenek svou neschopnost.
- Neplánujte změny, vyhněte se rozdílovým analýzám. Nenechte si do toho nechat mluvit, zejména lidmi zvenčí.
- Příručka kvality byla, je a bude nejdůležitější nástroj řízení. Držte se aktuálních postupů, nic nerušte.
- Nespojujte řízení kvality s řízením podniku, politiky jsou lepší než strategie.
- Ignorujte, že procesní řízení vyžaduje měřítka a hodnocení výkonnosti.
- Vytvořte kontext organizace, nezabývejte se souvisejícími riziky.
- Interní auditor nemůže rozumět kontextům, strategiím, hodnocením a zvládáním rizik. Ušetřete vedení náročných auditů, šlo to bez nich i předtím.
- Napište ještě důkladnější zprávu o přezkoumání systému. Vyhněte se rizikům i příležitostem.
- Požádejte vedení o tradiční souhlas, že si podniková kvalita vede dobře. Auditoři jsou na příběhy „Jak se skvěle se daří naší kvalitě“ zvyklí.
- Všichni budou spokojeni že mají novou certifikaci za sebou. A vy máte klid na dalších 20 let.
A tady je stručný návod, jak se 10 zabijákům podnikání vyhnout:
- Neponechávejte si informace o nových požadavcích na restart systému podnikového řízení pro sebe, sdílejte.
- Vyzvěte manažery odpovědné za strategické plánování k oprášení firemních plánů a strategií, vysvětlete jim, že politika kvality už nestačí.
- Buďte nároční ke svým kolegům v manažerském týmu. Prostě jim oznamte, že odpovídají za své procesy a vyžadujte jejich vůdčí roli.
- Zapojte obchodní partnery, klíčové zákazníky a dodavatele, nechte je sdělit názory na vaše podnikání.
- Zaměřte se na rizika, zvládněte je a mějte po kontrolou. Očekává se pozitivní postoj vedení, ochota zabývat se riziky.
- Naučte se umění zvažovat a následně ošetřovat rizika. To vám umožní posuzovat a omezovat jejich dopad na projekty, procesy či produkty organizace.
- Výkonnost organizace vyžaduje aplikovat procesní model řízení. Určete nebo přenastavte ukazatele pro monitorování a hodnocení vašich procesů. Management musí dosahovat plánovaných výsledků efektivně.
- Využijte ISO 9001:2015 pro restart vašeho systému řízení! Je to model podnikového řízení nové generace.
Autor: Milan Trčka
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česká republika License.
Kontext je jedinečný dokument, nelze jej zobecnit jako politiku kvality. Každá organizace má vytvořen vlastní přístup k podnikání a může jej měnit, doplňovat či aktualizovat. Není to jednorázová záležitost, připravená za účelem přechodu na normu ISO 9001:2015. Nahlédněte na ukázku článku, připravovaného pro Českou společnost pro jakost.
S využitím kontextu organizace naplňuje dlouhodobou strategii, zohledňující požadavky vlastníků. Vrcholovému vedení umožňuje propojení strategických záměrů se střednědobými a krátkodobými cíli. Kontext zpravidla poskytuje informace dokumentující znalosti manažerů o podnikatelském prostředí organizace. Shrnuje poznatky o vnitřních a vnějších okolnostech, ke kterým vedoucí pracovníci přihlížejí při stanovení dlouhodobých záměrů či cílů podnikání. Vzhledem k omezení požadavku na příručku kvality je to jeden z dokumentů, který bývá požadován certifikačním orgánem před zahájením auditu.
Kontext není dokument určený všem zaměstnancům, využívají jej manažeři odpovědní za strategické plánování. Mimo vedoucích pracovníků má být dostupný důležitým obchodním partnerům. Tam, kde je zájem organizace a partnerů společný, dochází k vzájemnému posilování a synergii. Naopak, kde jsou zájmy podnikání a tržních regulátorů rozdílné, nastupuje řízení rizik.
Podnikání s sebou vždy nese rizika, která má management zvažovat. Efektivní řízení rizik zajišťuje kontinuitu podnikání, tj. omezení rizik na přijatelnou úroveň. Na Obr. Řízení rizik představuje spojené nádoby – kontext organizace a zvažování rizik.
Obr. Řízení rizik
Kontext představuje soubor potencionálních rizik, který musí podnikové vedení brát v úvahu pro posuzování rizik v celé organizaci. Do výběru jsou vždy zařazena hlediska, které mají nebo mohou mít dopad na organizaci – pozitivní i negativní. Následuje zvažování rizik na různých úrovních. Podnikové vedení vyhledává a následně posuzuje rizika pro celou organizaci, projektoví manažeři řeší rizika projektů, vlastníci procesů jsou odpovědní za řízení rizik procesů, produktů a/nebo služeb. Výstupem posouzení rizik jsou plány řízení rizik. Plány rizik zajišťují vazbu mezi rizikovými oblastmi kontextu a opatřeními pro řešení rizik a příležitostí. Nejde o sestavení seznamu rizik, který bude zahrnovat veškerá rizika organizace, včetně podružných rizikových situací. Postačuje, aby opatření přijatá k řešení rizik byla úměrná potenciálnímu dopadu na organizaci.
Autor: Milan Trčka
Ukázka připravovaného článku - Perspektivy kvality č. 3/2017.
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česká republika License.
Pokud podnikové vedení není zapojeno do řešení požadavků novely ISO 9001, dochází k rozdílným očekáváním auditorů i organizace. Ne všechny podniky porozuměly potřebě znát interní a externí hlediska a udržovat aktuální informace o prostředí, ve kterém vyrábí své produkty nebo poskytují služby. Zkušenosti s prvními dohledovými audity ukazují na různé přístupy: v některých organizacích je tendence se věnovat kontextu pravidelně na pracovních poradách, jiné preferují čtvrtletní hodnocení, avšak všechny provádí roční přehodnocení kontextu v rámci přezkoumání systému.
Od 1. října bude automobilní průmysl naplno využívat normu IATF 16949:2016. Všichni držitelé certifikátů nebo zájemci o tuto certifikaci mají nejvyšší čas zajistit plnění nových požadavků a aktualizovat své systémy kvality. Nabízím ukázky různých přístupů přípravy na přechod, více informací naleznete v odborném časopisu Perspektivy kvality č. 2/2017, který vydává ČSJ.
Zde nabízím ukázky publikací, na kterých spolupracuji.
Vydání normy ČSN EN ISO 14001:2016 je pro organizace příležitostí a výzvou. Norma umožňuje organizaci řídit systém environmentálního managementu tak, aby vytvářel přidanou hodnotu pro životní prostředí, vnímat potřeby a reagovat na požadavky zainteresovaných stran. V souladu s environmentální politikou organizace jsou výstupy systému environmentálního managementu zaměřeny do následujících oblastí:
- respektování právních požadavků rozšířených o závazné povinností;
- naplňování environmentálních cílů;
- monitorování environmentální výkonnosti.
Životní prostředí je nově monitorováno se zohledněním podnikatelského prostředí v kontextu organizace (kap. 4) a vedení se více zaměří na komunikaci strategického směrování organizace (kap. 5) za současného zvažování rizik (kap. 6) a hodnocení efektivnosti environmentálních procesů (kap. 9).
Publikaci připravila Rada kvality Hospodářské Komory ČR, na projektu se podílel kolektiv autorů s přispěním certifikačního orgánu NQA.